V posledních letech jsou šumivá vína neuvěřitelně populární.
Nejvíce se však rozšířilo Prosecco, které se stalo vyhledávaným artiklem italského vinařského průmyslu. Svoji popularitu si tato kategorie vybudovala díky dobré cenové dostupnosti, snadné pitelnosti a pohodě, kterou s sebou přináší.
Název Prosecco původně nesla odrůda vína, která měla pravděpodobně svoje kořeny na Istrii. V historických pramenech jsou dohledatelné zmínky z druhé poloviny osmnáctého století. Dnes se však už odrůda nejmenuje Prosecco, ale roku 2009 došlo ke změně názvu na Glera.
Hlavní důvod pro přejmenování bylo rozdělit názvosloví. Název Prosecco se nechalo pouze pro oblast (zeměpisné označení), nikoliv už pro odrůdu. Díky tomu mají dnes výrobci Prosecca vyhráno, poněvadž veškeré ochranné procesy Evropské unie říkají, že jako Prosecco nelze označit jiné víno z odrůdy tohoto jména, ale pouze to, které pochází z patřičné apelace (zeměpisného označení).
V současné době se toto šumivé víno produkuje ve dvou regionech, o celkové výměře cca 24 000 hektarů, Veneto a Friuli Venezia Giulia. Tyto regiony se ještě rozdělují do devíti různých provincií. Mezi nejvyhlášenější provincii patří Treviso. Nejen zde můžeme poté najít prestižní označení lahví DOC (Denominazione di Origine Controllata). O stupínek výš, je poté apelace DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita). Tyto dvě hlavní označení garantují určitou kvalitu dané lahve.
Již jsme zmínili, že hlavní odrůda na výrobu Prosecca je Glera. Není ale jediná. Zákon umožňuje přidání až 15 % jiných odrůd. Můžeme zde proto najít Pinot Bianco, Chardonnay, Pinot Grigio, Pinot Nero, a ještě pár dalších lokálních odrůd. Toto vše umožňuje vytvářet různorodější chuťové profily.
Pokud ale stojíme před regálem a nemůžeme se rozhodnout, kterou lahev si koupíme na večer, mohlo by nám pomoci označení, které lze najít na lahvi. Nejčastěji zde můžeme najít slovo Frizzante a Spumante (v rámci apelace DOCG značeno jako Spumante Superiore). Frizzante je jemně perlivé a tlak v lahvi se pohybuje mezi 1-2,5 baru. Bublinky se zde získávají tzv. metodou Charmat, neboli druhotným kvašením v nerezovém tanku pod tlakem. Povoleno je i dosycení CO₂. Frizzante nenabídne takovou plnost a šumivost jako druhá možnost Spumante. Zde se budeme bavit o minimálním tlaku v lahvi 3,5 baru, leckdy se ale pohybují kolem 5 barů. Bublinky vznikají hlavně metodou Charmat, prestižní lahve dokonce „klasickou“ metodou druhotného kvašení v lahvi (stejně jako se vyrábí Champagne).
Další rozdělení může být podle zbytkového cukru. Pokud preferujete spíše suchá vína, doporučujeme vybrat označení brut, kde bychom měli být v rozmezí 0-12g/l. O trochu více poté najdeme pod označením extra dry, kde se ukrývá 12-17g/l zbytkového cukru. Není divu, že je tato kategorie nejoblíbenější.
Celkově by se dalo říct, že standartní Prosecco není určeno k archivaci, spíše k okamžité konzumaci. Díky své lehkosti a jemnosti jsou náchylná jak na problémy s oxidací, tak na další neduhy. Proto moc po nákupu neotálejte a vypijte vše při první vhodné příležitosti. Lahve se mají pít, ne se na ně koukat.
Teď se už dostáváme k tomu, jak víno servírovat, abyste si ho co nejvíce užili. Samozřejmě v dobré náladě a s přáteli. Ale i vhodná volba sklenky tomu může napomoci. Ideální by měla být sklenička na šumivá vína tzv. flétna. Čím dál více populární se však stává menší nebo decentní sklenka na bílé víno. Ta nám lépe umožňuje cítit půvabný buket daného vína. V letních měsících se do levnějších variant často přidává trochu ledu, pokud se nezvládne držet doporučená teplota lahve mezi 8-10 stupni.
I proto se stává populárnější právě tulipánová sklenka na bílá vína.
Prosecco se díky své přímočaré chuti a vůni a dobré dostupnosti stalo trendem uplynulé dekády. Nevypadá to, že by nás chtělo opustit ani v nejbližších letech. Ani na horách, ani na plážích.
Na zdraví!