Nekonečné americké silnice, burácející motorky a vůně obilí. Když se řekne americká whiskey, mnohým se vybaví právě tyto obrazy. Za jantarovou barvou ve sklenici se ale skrývá mnohem víc než jen romantika Divokého západu. Bourbon je kategorie s bohatou historií, přísnými pravidly a chutí, která si získala milovníky whiskey po celém světě. Jak vznikl, čím se liší od ostatních whisky a proč jsou pro něj tak důležité vypálené dubové sudy?

Od rumu ke kukuřici
Možná vás překvapí, že počátky americké historie jsou úzce spojené s rumem. Americká whiskey se začala výrazněji rozvíjet až ve druhé polovině 18. století, kdy do Severní Ameriky přicházeli skotští a irští přistěhovalci. S sebou si přinášeli zkušenosti s výrobou whisky a postupně přizpůsobovali své řemeslo místním podmínkám a dostupným surovinám.
Zatímco v některých oblastech se pálil alkohol z jablek a dalšího ovoce, například broskví nebo švestek, na americkém jihu a západě se nabízela jiná surovina – kukuřice. Zejména v Kentucky jí bylo dostatek, a tak se postupně stala základem whiskey, kterou dnes známe jako bourbon.
S počátky bourbonu je často spojováno jméno reverenda Elijaha Craiga, jednoho z prvních významných výrobců whiskey v Kentucky. Někdy se mu připisuje také vynález zuhelnatělých dubových sudů, důkazy o jeho prvenství jsou však nejisté. Stejně tak není zcela jasný původ samotného názvu bourbon.
Nejčastěji se odvozuje od oblasti Bourbon County v Kentucky, která byla pojmenována po francouzské dynastii Bourbonů. Existuje také teorie, podle níž název souvisí s Bourbon Street v New Orleans, kde se whiskey z Kentucky prodávala. Která verze je správná? To už dnes možná s jistotou nezjistíme.
Co dělá bourbon bourbonem?
Bourbon není jen americkou variantou skotské whisky. Má vlastní pravidla, která určují jeho složení, destilaci i zrání. V roce 1964 Kongres Spojených států uznal bourbon za charakteristický americký produkt, čímž ještě více zdůraznil jeho význam pro americkou kulturu a tradici.
Základním pravidlem je obsah kukuřice. Kvasná směs musí obsahovat nejméně 51 % kukuřice, zatímco zbytek obvykle tvoří žito, pšenice a sladovaný ječmen. Právě poměr jednotlivých obilovin výrazně ovlivňuje výslednou chuť. Bourbon s vyšším podílem žita bývá kořenitější, zatímco pšenice může přispívat k jemnějšímu a kulatějšímu projevu.
Důležitá jsou také pravidla destilace a zrání. Bourbon se smí destilovat na maximálně 80 % alkoholu a do sudu může vstupovat s obsahem alkoholu nejvýše 62,5 %. Zrát musí v nových, zevnitř vypálených dubových sudech. Při lahvování musí mít minimálně 40 % alkoholu.
Na rozdíl od některých jiných kategorií whiskey bourbon nesmí obsahovat přidaná barviva ani aromata. Jeho charakter tak vychází ze surovin, kvašení, destilace a zrání. Příjemné tóny vanilky, karamelu, koření nebo opečeného dřeva vznikají především interakcí destilátu s vypáleným dubovým sudem.
A ještě jedna zajímavost: bourbon nemusí pocházet z Kentucky. Může se vyrábět kdekoli na území Spojených států, pokud splňuje stanovené podmínky. Kentucky je však jeho tradičním domovem a vzniká zde naprostá většina světové produkce.
Sudy, andělská daň a tajemství chuti
Nové vypálené dubové sudy jsou pro bourbon zásadní. Během zrání předávají destilátu barvu i širokou škálu aromat. Právě díky nim můžeme ve sklenici objevovat tóny vanilky, karamelu, čokolády, dřeva nebo koření.
V teplém klimatu Kentucky navíc dochází k výraznému rozpínání a smršťování tekutiny i dřeva. Destilát tak intenzivněji přichází do kontaktu se sudem a jeho chuť se může rozvíjet rychleji než v chladnějších oblastech. Část obsahu se přitom postupně odpařuje do okolí. Tento úbytek se poeticky označuje jako „andělská daň“.
Pro výrobce bourbonu je používání nových sudů nákladné, ale pro další producenty alkoholu představuje příležitost. Použité bourbonové sudy se běžně prodávají například do Skotska, Irska nebo Karibiku, kde v nich následně zrají whisky a rumy. Dřevo už totiž není neutrální – stále obsahuje látky, které mohou ovlivnit chuť dalšího destilátu.
A tak zatímco bourbon potřebuje pro své zrání nový sud, výrobci jiných kategorií alkoholu mohou z jeho předchozího života těžit. Je to jeden z důvodů, proč má obchod s použitými sudy ve světě destilátů tak významné místo.

Prohibice, která bourbon málem pohřbila
Americká whiskey neměla vždy na růžích ustláno. V letech 1920–1933 platila ve Spojených státech prohibice, která zakázala výrobu a prodej většiny alkoholických nápojů. Pro legální výrobce to znamenalo obrovskou ránu a řada palíren svou činnost ukončila.
Bourbon však zcela nezmizel. Alkohol mohl být za určitých podmínek předepisován lékařem a vydáván v lékárnách jako léčivý přípravek. Některé palírny získaly povolení k výrobě takového alkoholu, což jim umožnilo alespoň částečně přežít období, které jinak americkému lihovarnictví zasadilo tvrdou ránu.
Po skončení prohibice se odvětví postupně zotavovalo. Dnes zažívá americká whiskey další výrazné období růstu a vedle zavedených výrobců se prosazují také malé řemeslné palírny, které experimentují s obilovinami, výrobními postupy i zráním.
Bourbon není jediná americká whiskey
Když se řekne americká whiskey, většina lidí si vybaví bourbon nebo Tennessee whiskey, kterou proslavila například značka Jack Daniel’s. Nejde však o totožné kategorie.
Tennessee whiskey se zpravidla vyrábí z podobné obilné směsi jako bourbon a také musí splňovat příslušné požadavky na výrobu a zrání. Typicky se však před zráním filtruje přes dřevěné uhlí, což je postup známý jako Lincoln County Process. Ten může výslednému destilátu dodat jemnější charakter.
Americká whiskey nabízí i další styly, například rye whiskey, pro kterou je typický vysoký podíl žita. Každá z těchto kategorií má svůj vlastní charakter a stojí za to objevovat jejich rozdíly nejen podle etikety, ale především ve sklenici.
Pokud se někdy vydáte do Spojených států, milovníkům bourbonu se nabízí také Kentucky Bourbon Trail – trasa spojující řadu palíren a návštěvnických center. Poznat můžete slavné výrobce, jako jsou Jim Beam, Buffalo Trace, Maker’s Mark, Wild Turkey nebo Four Roses, a zároveň objevit menší palírny, které ukazují moderní tvář americké whiskey.
Bourbon je zkrátka mnohem víc než jen další druh whiskey. Je to spojení historie, zemědělství, řemesla a americké identity. Až si příště nalijete sklenku, zkuste se na chvíli zastavit a hledat v ní nejen vanilku, karamel či koření, ale také příběh země, která z obyčejné kukuřice dokázala vytvořit své tekuté zlato.
Na zdraví!